Plíseň zhoubná

V temných jeskyních a podzemních chodbách lze nalézt kostry a jiné organické zbytky porostlé chlupatou vrstvou našedlé plísně zhoubné. Mrtvoly bývalých dobrodruhů mohou u sebe mít neporušené anorganické poklady. Pokud se postavy dají zlákat a přiblíží se k plísni na víc než jeden sáh, je 60% pravděpodobnost, že vdechnou neviditelné spóry, při vzdálenosti 1-2 sáhy je to 40%. Nakažená postava do tří dnů v závislosti na své odolnosti onemocní fungiózou - začne se pokrývat mechovitým porostem, nejprve v oblasti sliznice úst, nosu, plic, nakonec i očí a uší a celého povrchu těla, až plíseň postiženého během dalších tří dnů úplně proroste a nešťastník v bolestech umírá. Plíseň zhoubná nesnáší sluneční světlo a čerstvý vzduch, takže pokud postižený během 12 až 24 hodin od prvních příznaků vyleze z podzemí, bývá většinou zachráněn, protože veškeré zárodky plísně hynou. Fungióza je po objevení se prvních příznaků prudce nakažlivá, členové družiny, se kterou jde postižený, mají 90% pravděpodobnost, že se nakazí. Na pravděpodobnost se háže za každé 4 hodiny (i načaté) strávené ve společnosti nemocného.