Démon touhy po krvi

Postava posedlá démonem touhy po krvi bez ohledu na své přesvědčení nachází nesmírné potěšení ve všem, co ostatním způsobuje zranění nebo smrt. Netěší ji zabíjení jako takové ani netouží vnést do světa co nejvíce zla jako zákonně zlí tvorové; pouze ji vzrušuje pohled na krev. Dokud družina nebojuje, posedlá postava se chová klidně - démon spí; a také při boji zpočátku útočí normálně. Ovšem ve chvíli, kdy je někdo zraněn (ať už nepřítel nebo člen družiny), takže se objeví krev, démon se probudí a postavu zcela ovládne. Ta se bez rozmyslu vrhne na zraněného; útočí zásadně ručními zbraněmi s ostřím (nikoliv střelnými, vrhacími nebo zaklínadly); tento útok ber jako útok bojovníka změněného v berserkra (postava útočí zuřivě, ale nesnaží se nijak chránit). Pokud měla štít, odhodí jej a můželi, do volné ruky vezme další zbraň (dýku). Pokud obět padne, posedlá postava se bez rozmyslu vrhne na někoho dalšího, pokud možno zraněného. Vybírá si bytosti s krví (pokud družina bojuje např. s kostlivci, na kostlivce neútočí). V okamžiku, kdy je po bitvě a stopy krve jsou odstraněny, démon usne. Postava se znovu stane sama sebou, a pokud má dobré přesvědčení, často hořce lituje svých činů.